Dneska jsem si pro Váš připravila malý seznam všeho, co jsme stihli za devět dní v Rakousku.
Den první
- Atterské jezero – vzhledem k tomu, že se teploty pohybovaly okolo 30°C, udělali jsme si při cestě zastávku u nádherně průzračného jezera v malé vesničce Seewalchen am Attersee. Na tohle místo jsme narazili s Tomem loni úplnou náhodou a tak nás napadlo, že by bylo super se i letos na cestě do hor malinko zchladit a zároveň si užít trochu sluníčka.
Tip: parkujte zdarma v uličce Carl Leiß straße
- Salzburg – čtvrté největší město Rakouska si Vás získá svou atmosférou. Městečko plné obchůdků, kaváren a restaurací v kombinaci s výhledem na řeku Salzach a ikonickou pevností Hohensalzburg Vás naladí do té správné nálady téměř okamžitě. Procházky v horkých ulicích města jsme si zpříjemnili osvěžující zmrzlinou, kterou tady najdete téměř na každém rohu.
- Schladming – přímo v centru města Schladming jsme se ubytovali v kempu Zirngast, který je v partnerském programu pro podporu rozvoje města v letních měsících a tak v rámci pobytu dostanete Sommercard – kartičku, která Vám v této oblasti zajistí zdarma lanovky, vstupy do bazénů, nebo třeba městskou dopravu a slevu na půjčení kol. Pokud plánujete výlet do téhle oblasti, mrkněte sem https://www.schladming-dachstein.at/cs/rekreacni-aktivity/leto/summercard, v tomhle případě se totiž opravdu vyplatí ubytovat se v kempu nebo hotelu, který má Sommercard v ceně. My jsme spočítali, že za čtyři dny, které jsme tu strávili jsme za všechny atrakce a lanovky za pět lidí ušetřili celkem 500€. Hned po ubytování v kempu jsme vyrazili do města, kde se zrovna konaly oslavy a protože už se stmívalo, sedli jsme si do stánku k místním a dali si pívo. Posilnění pivem jsme pak prošli centrum městečka a zakončili večer jak jinak než zase zmrzlinou.
Den druhý
- Hochwürzen je láska. Loni jsme na Hochwürzenu zažili jeden z nejhezčích západů slunce, takže jsme se sem museli vrátit. Rozhodli jsme se koupit si před vstupem do lanovky sjezd na tříkolkách Mountain GoKart – víc info tady > https://www.schladming-dachstein.at/cs/sluzby/informace-od-a-do-z/mountain-gokart-hochwurzen_az1525, loni jsme viděli pár lidí, jak kopec sjíždí a připadalo nám to super. Díky Sommercard jsme měli na tuhle atrakci slevu 10€ ( půjčení nás tedy vyšlo na 16€/os) a lanovka nás vyvezla nahoru zdarma. Počasí nám ale moc nepřálo a blížila se menší přeháňka, takže jsme se na vrcholku stihli jen letmo rozhlédnout a mazali jsme na tříkolky. Popravdě jsem nečekala, že to bude až taková zábava a že to bude trvat tak dlouho. Celý sjezd má asi 7 km a cesta je klikatá, takže jsme různě bláznili a užili jsme si to na maximum. Jakmile jsme dojeli dolu k lanovce, začalo poprchávat, takže jsme to stihli akorát. Pokud někdy budete v Rakousku, určitě na podobnou atrakci zajděte.
- Schladming Erlebnisbad je městský aquapark přímo v centru Schladmingu, tady jsme se schovali před deštěm a vstup jsme měli díky kartičce zdarma. V bazénu najdete plaveckou část, dětský koutek, tobogán, divokou řeku, hned několik masážních trysek, vodopádů a venkovní bazény se skluzavkou. Připlatit si pak můžete i saunu s výhledem na hory. Odkaz tady http://www.erlebnisbad-schladming.at/
Den třetí
- Reiteralm – je jedním z mých nejoblíbenějších středisek. Výhled z lanovky na protější vrcholky Dachsteinu mě pokaždé okouzlí. Od lanovky vede malebná cestička podél jezera a můžete si zvolit hned několik tras, s různými cíli. My jsme už v minulosti prošli téměř všechny trasy a jediná, která zbývala, byla projít se kolem jezera Untersee, na která jsme vždycky koukali jen z vrcholků. Za doprovodu zvonečků jsme přišli k jezeru, kde se páslo stádo kraviček. Byly tak zvyklé na přítomnost lidí, že si nás skoro nevšímaly a jen občas nám věnovaly letmý pohled a jen ta úplně nejmenší z nich se nechala pohladit a chtěla nás odměnit olíznutím ruky, haha. Minulý rok jsme pokořili jeden z vrcholků, ke kterým trasa vede, konkrétně Schober (2133 m.). Letos jsme se rozhodli, že si vyšlápneme už podruhé (poprvé to bylo v roce 2017) vrcholek Rippeteck (2126 m.) a projdeme se po hřebenu až k vrcholku Gasselhöhe (2001 m.) a bylo to super. Místy ještě zůstaly zbytky sněhových peřejí a výhledy, které se nám s každým dalším krokem otevíraly byly nádherné. Z vrcholku Gasselhöhe jsme se vydali zpátky k lanovce, kde jsme si dali Germknödel. Pokud máte rádi sladké, tak tuhle rakouskou pochoutku určitě vyzkoušejte. Je to velký kynutý knedlík, plněný povidly a zalitý vanilkovým přelivem. Je tak velký, že nám s Tomem vždycky stačí jeden dohromady. Po návratu do města jsme se šli zase zregenerovat do aquaparku ve Schladmingu.
Den čtvrtý
- Der Dachstein je pohoří, kde se nachází i nejvyšší hora Horních Rakous a Štýrska – Hoher Dachstein (2995 m.) nahoru Vás vyveze lanovka (zdarma je jen v případě, že v kempu strávíte dvě a více nocí) a máte hned několik možností kam se vydat. Naším cílem bylo vydat se letos opět na Skywalk, byli jsme tu před dvěma lety a ty výhledy jsou opravdu nádherné, takže stojí za to se sem alespoň jednou v životě podívat. Vstup na skleněnou lávku a most (10€) si musíte ale uhradit sami, není zahrnutý do Sommercard. Jakmile jsme prošli Skywalk a ledové muzeum, které je v ceně, šli jsme si dát do místní bufetové restaurace polévku a hned potom vyrazili na menší výšlap na vrcholek Kleiner Gjaidstein (2734 m.), kde jsme si dali menší svačinku, chvilku si odpočinuli na sluníčku a skrz cestu plnou sněhu jsme se vydali zpátky k lanovce. Lanovku jsme předem nerezervovali, ale od personálu jsme dostali informaci, že je to lepší. Za nás je výlet na Dachstein nejlepší v průběhu září, kdy tu není tolik turistů a máte to tu tak nějak víc pro sebe.
- Gröbming panorama pool – ve venkovním koupališti, s výhledem na hory jsme strávili celé odpoledne. Zabaví se tady celá rodina, my jsme spoustu času strávili na skluzavce, skákáním ze skokánků a potápěním.
Den pátý
- Planai – poslední den v téhle oblasti jsme chtěli využít další z lanovek a udělali jsme si výlet na Planai. V letošním roce se ale v tomhle středisku staví lanovka úplně nová a tak fungovala jen lanovka Planai West, která je trochu dál od centra Schladmingu a vyvezla nás jen do mezistanice a od té nás nahoru odvezl autobus. Je tu takový menší okruh, spousta laviček, lehátek a odpočinkových míst a výhledy krásný.
- Talbach – přímo z města Schladming jsme se vydali podél řeky Talbach, kde je k vidění hned několik menších vodopádů. Je to ideální trasa například na večerní procházku, nebo kolo.
Všechny atrakce na které se vztahuje Sommercard najdete tady >
https://www.schladming-dachstein.at/card/2019/WEB_2019_en.pdf?_ga=2.218799007.767959341.1565605809-1362656657.1558955118
Ze Schladmingu jsme se přesunuli nedaleko Zell am See, konkrétně do penzionu Praga. Už jednou jsme tu byli ubytovaní, kdy jsme byli lyžovat a tak jsme jeli na ověřenou jistotu https://terezajirousova.com/rakousko-v-zime-ubytovani-v-zell-am-see-strediska-tipy/
Do penzionu jsme dorazili k večeru, takže jsme si chtěli trochu odpočinout a naplánovat další výlety. Naším plánem bylo půjčit si na následující dva dny elektrokola a prozkoumat okolí na nich. Vzhledem k tomu, že nás bylo pět, bylo obtížnější najít půjčovnu, kde by měli tolik volných kol. Ve většině půjčoven navíc nedělali rezervace, takže to bylo spíš o tom, že kdo dřív přijde, ten dřív jede.
Den šestý
- Schmittenhöhe – vrcholek Schmittenu byl tedy naším náhradním plánem místo kol a tak jsme se přiblížili ke stanici lanovky, kde jsme nechali auto a šli jsme po sjezdovce nahoru. Tahle cesta asi nebyla úplně tou nejšťastnější volbou, ale to se ukázalo až časem a nechtělo se nám vracet. Navíc zrovna tady jsem stála na lyžích v lednu úplně poprvé a učila se lyžovat. V létě a bez sněhu to tu vypadalo úplně jinak. Kdyby mě sem někdo postavil, že tohle je to místo, kde jsem se naučila lyžovat, vůbec bych to tu nepoznala. Došli jsme k jezeru Speicherbecken am Glocknerhaus a šli se zchladit. Jezero bylo plné maličkatých rybiček a okolo něj byla spousta borůvek. Když jsme trochu oschli, oblékli jsme se a vyrazili k horské chatě Glockner Haus, kde jsme si dali si menší občerstvení a vydali se zpátky.
- Koupání v Zell am See, procházka po městě – večer jsme se ještě prošli po městečku a vykoupali se v Zellském jezeře.
Den sedmý
- E-bikes, Zell am See – Krimmelské vodopády – sedmý den jsme se vydali hned ráno k půjčovně elektrokol Fahrrad Center v Zell am See. Ulovili jsme kola a napojili se na cyklostezku Tauernradweg. Trasa,
která vede ke Krimmlským vodopádům je dlouhá 67 kilometrů. Téměř celá cesta je po rovince a s krásnými výhledy. S elektrokoly jsme ušetřili spoustu sil a času v mírnějších kopcích, které vedou přímo k vodopádům. Po cestě jsme se osvěžili v řece a maximálně si užili projížďku všemi vesničkami a nejrůznějšími cestičkami. Krimmelské vodopády patří mezi ty nejvyšší vodopády na světě a díky výšce 380m jsou nejvyššími vodopády v Evropě. Jejich kouzlo malinko ruší návaly turistů a zpoplatněný vstup (4€/os). My jsme zamkli kola a vydali se stezkou Wasserfallweg, kde bylo hned několik vyhlídek. Po cestě zpátky domů jsme si chtěli cestu co nejvíce zkrátit. V místech, kde cyklostezka nevedla rovně podél silnice, ale klikatými cestičkami skrz vesničky jsme jeli po silnici. Taky nám zbyla baterka, takže jsme nastavili kola na turbo a byli jsme během chvilky doma. Večer se nesl ve znamení popíjení piva na balkonku, hraní karet a filmů, prostě taková klasická horská pohodička.
Den osmý
- Maiskogel ( 1750m) – vzhledem k tomu, že jsme si elektrokola půjčili na dva dny, byla celkem výzva vyšlápnout si alespoň jeden pořádný vrcholek. Maiskogel mi občas připadal nekonečný, přestože má trasa něco okolo 10km, když šlapete do kopce, vrchol se zdá být nedosažitelný. Vážně obdivuju všechny, kteří tyhle kopce jezdí na kole běžně. Když jsme vrchol konečně překonali, rozhodli jsme si pěšky vyšlápnout ještě vrcholek Dreiwallnerhöhe (1861m) na kterém jsme si dali sváču a vzhledem k tomu, že tu staví novou lanovku, vypadalo to tu spíš jako na staveništi. Z Maiskogelu je ale krásný výhled do údolí. Pro zpáteční cestu jsme zvolili cyklistickou trasu Bachler Trail a nebyla to úplně šťastná volba, přestože na začátku vypadala celkem v pohodě, v některých částech jsme museli z kola sesednout a jít pěšky. Trasa vede k nádherně čistému jezeru Klamsee, kde se procházelo spoustu lidí a panovala tam příjemná atmosféra. )
- Na kole okolo Zell am See – vzhledem k tomu, že nám ještě zbyl nějaký čas, jeli jsme ještě vybít baterky na projížďku okolo Zellského jezera. Kola jsme vrátili a vydali se zpátky k našemu penzionu pěšky. Byla to taková příjemná večerní procházka, zakončená zase na balkonku s krásným výhledem.
Den devátý
- Wasserfallboden – poslední den nám počasí nepřálo (proto vlastně ani nemám žádnou fotku) a na poslední túře nás doprovázel déšť. Vydali jsme se na procházku k přehradám Wasserfallboden a Mooserboden, vzhledem k dešti a nezpevněné cestě mezi oběma přehradami jsme se ale nakonec rozhodli v cestě nepokračovat. Veřím, že za hezkého počasí to tu může být krásné, ale pro mě to byl asi nejmíň oblíbený trip z celého našeho Rakouského dobrodružství.
Devět dní v Rakousku uteklo jako voda, zažili jsme spoustu dobrodružství a těšili se na zasloužený odpočinek u moře. Z Rakouska jsme pokračovali dál do Chorvatska, kde jsme strávili necelý týden a přestože se mi tam v první chvíli po všech těch zážitcích vůbec nelíbilo a nedokázala jsem si představit, že bych měla celý týden ležet na pláži, nakonec jsem si to tam zamilovala. Ale o tom zase někdy příště.
Děkuju, že jste článek dočetli až sem. Budu moc ráda za jakoukoliv reakci, nebo doporučení na naše příští cesty a těším se na Vás v dalším článku.
T.