Slovinsko jsme při našich cestách vždy jen projížděli. Při našem roadtripu v roce 2018 jsme si udělali zastávku u jezera Bled a neuvěřitelně se nám tu líbilo. Od té doby jsme si každý rok říkali, že bychom se měli vrátit a vyhradit si na Slovinsko víc času. Loni v létě se nám konečně podařilo naplánovat několik dní v Triglavském národním parku a tak Vás zase můžu vzít s sebou na další dobrodružství.
12. 8. 2021
Městečko Bled je i tentokrát naším prvním cílem. Stejně jako posledně přijíždíme k Bledu za tmy a přespáváme na parkovišti ve městě. Hned ráno směřují naše první kroky k Bledskému hradu, odkud je krásný výhled na jezero. Ve zbytku ranní mlhy se vznášejí dva horkovzdušné balóny a mlha společně s vycházejícím sluncem vykresluje obrysy okolních vrcholků. Městem se rozléhají zvony z kostela pod hradem. Je skvělé být jedni z prvních lidí, kteří krouží po okolí. Hrad je v brzkých ranních hodinách zavřený. Všimneme si ale malé vyhlídky, ze které je vidět na jezero. Z vyhlídky pozorujeme pomalu se probouzející město a těšíme se na nová dobrodružství. Po cestě k hradu nám poměrně vyhládlo a tak se vracíme zpátky do města a v místním obchodě si kupujeme ovoce a pečivo a plánujeme posnídat na tribuně u jezera, stejně jako kdysi.
Jezero Bled
Jezero s ikonickým kostelem uprostřed a tyrkysově modrou barvou přímo láká k tomu jít si zaplavat. Vybavila jsem si vzpomínku na to, jak jsme přesně na tomhle místě snídali a v chladném ránu sem na kole přijela starší paní v županu. Na mole se svlékla do jednodílných plavek a ladně skočila do jezera. Tenkrát jsem toužila udělat to samé, ale brzdil mě strach. Dneska je ale všechno jinak, alespoň doufám. Po snídani se svlékáme do plavek a slunce nás hřeje na kůži. Jezero je v teplém letním dni příjemně osvěžující. Tyrkysově modrá voda je tak čistá, že je vidět, jak se na dně prohánějí ryby. Zaplaví mě pocit vděčnosti a příjemné mravenčení v břiše z toho, na co se právě chystám.
Skočit do vody z mola bylo neskutečně boží! Překonala jsem svůj největší strach a do jezera skočila z dřevěného mola stejně jako ta paní, kterou jsem tady minule obdivovala. Nedokázala jsem pochopit, proč jsem to neudělala už tenkrát. Občas mě ale strach z vody úplně paralizoval a já nebyla schopná se pořádně pohnout. Teď jsem byla uprostřed jednoho z nejkrásnějších jezer, pozorovala rybky a plavala s takovou radostí a lehkostí, jako kdyby ten strach v mojí hlavě nikdy neexistoval. Bylo to neuvěřitelný.
Tip: Přímo u parkoviště prodávají jednu z nejlepších zmrzlin, co jsme kdy měli. Ve stánku Blejska sladoglednica mají veganské zmrzliny a sorbety nejrůznějších příchutí. Takové osvěžení je v horkém letním dni prostě skvělé. U stánku se dá navíc platit kartou, takže můžete nakoupit zmrzliny co unesete a sníte! Všechna místa najdete označená v mapce na konci článku.
Jezero Bohinj
Po dopoledni stráveném u Bledu jsme se rozhodli vyrazit k jezeru Bohinj (já mu říkala Bohyně). Jezero se nachází asi 25 minut jízdy od Bledu. Když dorazíme k Bohyni, jsme překvapení kolik aut a lidí tu v poledne je. Rozhodneme se jet podél břehu dál a vyhlídnout si nějakou méně obsazenou pláž. Silnici kolem jezera sice lemují malé pláže, ale jsou z velké části obsazeny zaparkovanými auty a skupinkami lidí, kteří se stejně jako my hledají trochu soukromí. Přejíždíme až na druhou stranu jezera, kde z hor pramení ledová říčka Sava Bohinjka. Bohyně je o dost chladnější, než Bled. V horkém počasí nám ale studená voda vůbec nevadí a tak překonáváme prvotní šok a plaveme v průzračné modrozelené vodě. Vysnila jsem si, že se budeme koupat v jezerech, okolo nás budou hory a strávíme několik dní v překrásné přírodě. A přesně to se nám teď plní.
Po odpoledni stráveném u vody se jdeme ještě naposledy smočit do jezera a v mokrých plavkách se vydáváme zpátky. Je neuvěřitelné horko a tak se cestou rozhodneme přebrodit ledovou říčku, která pramení z hor rovnou do Bohyně. Říčka vypadá poměrně mělce a zdá se, že voda dosáhne zhruba do poloviny stehen. Odhodlaně slezeme po schodišti z kamenů do ledové vody a přestože nás bodá do kůže, statečně se snažíme přejít na druhý břeh. Uprostřed řeky je vymleté koryto a já najednou cítím, že šlapu do prázdna. Vodu mám v mžiku skoro až u prsou a když se podívám na Toma, polovina jeho batohu je ve vodě. Všimnu si několika lidí, kteří zastavili na mostě o kousek dál a pobaveně nás pozorují. Oba se celé té situaci od srdce smějeme a pokračujeme křišťálově čistou vodou dál. Jakmile jsme na břehu, najednou mám pod návalem endorfinů pocit, že bych se zvládla vykoupat celá. Vracím se zpátky do větší hloubky, několika tlesknutími si dodávám odvahu a ponořím se až po ramena.
Nedaleko jezera Bohinj zastavujeme v restauraci Gostilnica Štrudl, kde vaří tradiční slovinskou kuchyni. My jsme si k jídlu vybrali sladké těstoviny s jablečným pyré a skořicí a zelnou polévku. Vše bylo výborné!
Triglavský národní park
Naším posledním cílem je dnes dojet až k jezeru Jasna. Cesta k němu trvá asi hodinu a půl. Jakmile se před námi objeví vrcholky Triglavského národního parku, zůstáváme v úžasu. Paprsky slunce se odráží od skalnatých masivů a my po chvíli prostě musíme zastavit. Z kufru auta bereme deku, polštáře a já pořád nemůžu uvěřit, že je tohle všechno pravda. Uprostřed zelené louky rozkládáme deku a prostě jen mlčky pozorujeme život kolem nás. Louka je plná motýlů a lučního kvítí. Na tohle by člověk mohl koukat hodiny a hodiny.
Jezero jasna
V podvečer přijíždíme k jezeru Jasna. Večerní procházka se zdá jako nejlepší zakončení dnešního dne a tak na sebe natáhnu svetr a jdeme se projít k jezeru. V okolí se nachází restaurace a různá ubytování, my ale vyhlížíme ideální místo pro spaní v autě. Společně s několika skupinkami lidí se procházíme po okolí a pozorujeme jak zapadající sluníčko na obloze čaruje a paprsky pomalu ubírají na intenzitě. V horách je takový klid.
Další ráno se probouzíme okolo osmé. Kousek od našeho stanoviště je křišťálově čistá řeka a tak se zachumlávám do velké mikiny a jdu si opláchnout obličej a omýt ovoce na snídani. Voda v řece je ledová a příjemně chladí. Probudit se uprostřed hor, to je prostě neskutečná nádhera!
– Pokračování příště –
Spaní v autě
Na tohle téma plánuji sepsat samostatný článek, ale řekla jsem si že by bylo fajn to tady zmínit. Po celou dobu jsme se ve Slovinsku koupali jen v řekách a jezerech a spali v autě na divoko. Byl to jeden z nejlepších zážitků minulého roku. Místa ke spaní si vybíráme většinou náhodně, nebo koukáme do aplikace Park4night, kde jsou recenze a fotky míst k přespání.
Všechna místa najdeš v mapce tady: Slovinsko
Další naše dobrodružství ze Slovinska najdeš tady: Zápisky z cest
