BUDAPEST II.

Budapešť je taaak krásná! Snad nikdy předtím se mi nestalo, abych se do nějakého místa zamilovala až napodruhé. Když jsme zvažovali, kam letos vyrazíme, rozhodli jsme se do naší cesty zařadit i Budapešť a totálně jsme si ji zamilovali.

Teď ale všechno hezky popořádku. Když jsme autem projížděli uličky prosluněného města najednou jsem si uvědomila, jak moc jsem vděčná za to, že můžeme cestovat a poznávat nová místa, doslova mě to v jednu chvíli dojalo a možná i to byl ten důvod proč jsem si to tady chtěla užít ještě víc, než když jsme tu byli posledně.

Do Budapešti jsme dorazili navečer, přesně akorát tak, abychom stihli západ slunce. Možná si vzpomínáte jak moc jsem byla loni okouzlená západem slunce na Rybářské baště. Zaparkovali jsme na parkovišti, které je blízko centru a je zdarma. Podle aplikace park4night jsme taky zjistili, že se na něm dá bez problému přespat v autě. Loni jsme si tenhle styl cestování hodně oblíbili a tak jsme si řekli, že si tuhle volnost dopřejeme znova.

Parkoviště bylo přímo u divadla Szkéné a měli jsme odsud krásný výhled na Most svobody a řeku Dunaj, ale nenechte se mýlit, nejednalo se o nějaké kryté místo, bylo tam celkem rušno a po stezce podél řeky chodilo pořád dost lidí. Nám to v tu chvíli bylo úplně jedno, najednou se v nás zase probudila touha po dobrodružství a tak jsme si půjčili sdílená kola Donkey bikes, abychom si stihli užít západ slunce na jedné z těch nejkrásnějších památek v Budapešti.

Loni to totiž byl jeden z nejhezčích a nejromantičtějších západů, jaké jsem viděla a byl můj sen zažít to znovu.

Když jsme vyšlápli všechny schody a ocitli se na náměstí mezi Baštou a Matyášových chrámem, sluníčko se už schovávalo za horizontem. Na hradbách bašty seděli dva postarší muži a hráli na housle a harmoniku a dodávali tak tomuhle místu ještě kouzelnější atmosféru. Na chvilku jsme se posadili a pozorovali jak se celé město najednou proměnilo v záplavu bílých a žlutých světel. Památky jsou v Budapešti úžasně nasvícené, takže je nemáte šanci přehlédnout.

Z Bašty je vidět na budovu Parlamentu, krásně osvětlený most Chainbridge a Budapest Eye, ke kterému jsme se chystali na drink. Letos jsme si chtěli dopřát trochu víc času a prostoru nasát místní atmosféru, obdivovat architekturu a všechny ty nádherné památky. Zrovna ve chvíli, kdy jsme se chystali jít, jsme uslyšeli ohňostroj. Nemohli jsme si přát hezčí přivítání, než bylo tohle.

Z bašty jsme se pak vydali přes Chainbridge do centra a šli do baru Akvarium, který je hned vedle vyhlídkového kola Budapest eye. Je to hrozně cool bar v centru města, všude má rozvěšená světýlka a panuje tu taková ta pravá Budapešťská párty atmosféra. Už se vůbec nedivím, proč se většina rozluček se svobodou koná v ruchu Budapešti. Byla středa večer a tady to náramně žilo. Několik nastávajících nevěst jsme dokonce potkali. V akvárku jsme si dali naší oblíbenou klasiku Mort Subite, točené ovocné pivo původem z Belgie. Na párty jsme byli celkem unavení, takže jsme našli stánek s pizzou a hotdogy, najedli se a zamířili zpátky k autu.

Další den jsme hned ráno vyrazili do nejznámějších termálních lázní Széchenyi. Prostory lázní mi až nápadně připomínaly starou nemocnici z Pearl Harboru, nebo seriálu Černobyl a působilo to tam na mě tak trochu děsivě. Z venkovních bazénů jsme ale byli nadšení. Zabrali jsme si lehátka a vychutnávali si relax v termálních bazénech, z nichž některé dosahovaly teploty až 40°C.

Po dostatečném relaxu jsme se vydali na oběd do centra. Zašli jsme do Vegan Love, dali si burger a gyros tál a vyrazili zpátky k parkovišti, kde jsme předchozí den spali. Odtamtud jsme jeli na sdílených koloběžkách Lime podél řeky až k budově Parlamentu, která mě snad nikdy nepřestane fascinovat a vyrazili jsme zase na baštu. Chtěli jsme si tohle místo vychutnat i za denního světla.

Po návštěvě Bašty jsme už museli vyrazit na Balatonsound festival, který se koná každoročně u jezera Balaton a je to přibližně hodinku od Budapešti. U Balatonu jsme strávili tři dny a pak se vrátili zpátky do Budapešti, protože jsme se jí zkrátka nemohli nabažit.

Přijeli jsme v sobotu večer a vyrazili opět do termálních lázní. Po všech těch párty jsme si zasloužili trochu relaxu. Místo toho, aby nás to nakoplo jsme ale byli tak příjemně unavení, že jsme se pak zmohli jen na procházku městem. Šli jsme krásným parkem, který je přímo za lázněmi až k Vajdahunyad Castle.

Vajdahunyad Castle

Zámek byl ve tmě úplně kouzelný! Sem tam se kolem něj potulovaly partičky turistů ve snaze zachytit co nejlepší fotku. Já jsem byla asi už tak unavená, že jsem Vám ho vyfotit zapomněla, ale procházku k němu určitě doporučuji. Je to zase trochu jiná tvář Budapešti. V nádvoří zámku se dokonce konají různé food festivaly. Když jsme procházeli, zrovna se tam připravovaly stánky s thajskou kuchyní na následující den.

Skrz nádvoří zámku jsme kolem City Park Lake došli až k Heroes Square, chvilku jsme obdivovali sochy a pak už šli pomaličku zpátky k autu. Projeli jsme přes osvětlený Chainbridge a šli spát zase na naše parkoviště.

Hned další den jsme se vydali na koloběžkách až k parlamentu a navštívili pár podniků. Koloběžky byly celkem drahá sranda, ale stálo to za to, dokonce uvažuju že si jednu takovou pořídím. Koloběžky jsou rozmístěné různě po městě, takže stačí stáhnout aplikaci Lime, najít tu nejbližší nabitou, zadat kartu a můžete frčet. Nám to ušetřilo spoustu času a hrozně nás to bavilo!

Mazel Tov

Mazel Tov je prostě Budapešťská klasika. My jsme se do restaurace vydali v době oběda, což nebyla úplně správná volba, stůl jsme sice dostali, ale byli jsme tak hladoví, že jsme nechtěli čekat hodinu, než bude kuchyně ready pro další objednávky, takže jsme si dali drink a pádili dál. Jestli jste někdy Mazel Tov navštívili, určitě mi dejte vědět, jestli stojí za to si na jídlo počkat.

Vintage Garden

Nedaleko Mazel Tovu se nachází další photofriendly restaurace. Nejrůžovější Vintage Garden, která je typická růžovou barvou, výzdobou v podobě rozkvetlých stromů a nejsladších dekorací. Tak přesně sem jsem šli na oběd a musím říct, že za nás bylo jídlo moc fajn. Dali jsme si burgery a domácí limonády a moc nám chutnalo. Nenechte se odradit růžovou barvou a klidně sem vytáhněte svoje polovičky. V restaurace byly totiž převážně páry.

Cirkusz

V Cirkuszu jsem se zastavila jen pro ledové latté a byla tam ta nejmilejší obsluha na světě, takže příště se sem určitě musíme jít najíst!

To je vše z našeho několikadenního dobrodružství. Věřím, že se mi podařilo na Vás přenést alespoň trochu té pravé cestovatelské atmosféry a nalákat Vás na množství aktivit a výletů, které maďarské hlavní město nabízí. Snad si Vás Budapešť získá alespoň z poloviny tak, jako nás.