Všechno to začalo, když jsem si jako malá vesnická holka chodila sedávat na obrovskou louku obklopenou lesem, dívala se do dálky a snila o tom, že až vyrostu, tak konečně procestuju svět. Tenkrát jsme si nemohli dovolit rodinné dovolené u moře a výlety o kterých vždycky vyprávěly děti po návratu do školy a já někde uvnitř cítila, že až budu dospělá, tak všechno doženu a splním si všechny svoje sny.
V roce 2016 jsem se poprvé podívala za hranice. Ten pocit svobody mě okouzlil natolik, že jediné na co jsem po návratu domů myslela, bylo kdy a kam se vydáme příště. Té malé cácorce uvnitř mě přirostlo cestování k srdci ještě mnohem víc, než si kdy pomyslela.
Původně vznikly moje stránky jako prostor pro srovnání se se ztrátou milovaného táty, po nějaké době jsem se ale musela posunout dál a najít sílu psát o něčem jiném. Tehdy jsem si vzpomněla na citát, který mi poslal taťka když byl v nemocnici a řekla si, že nechci nikdy litovat , že jsem si nějaký sen nesplnila jenom ze strachu co by tomu řeklo okolí. A tak jsem se rozhodla vytvořit si v online světě místo, kde bych mohla sdílet svoje zkušenosti a tipy na cesty, výlety a dovolené, ale taky překonávání strachů a posouvání vlastních limitů.
Jak tě vidí ostatní, není vůbec podstatné.
Nejdůležitější je, jak se vidíš ty sám.
